V únoru 2024 jsme vyrazili již počtvrté na „zimní pánskou jízdu do Tisovce“. I tentokrát jsme byli odhodláni navzdory všem nástrahám počasí zabádat v Nišponského jaskyni v Majovém závrtu. Akce zde nikdy nebyly nic pro slečinky, takže jsme moc dobře věděli, do čeho jdeme. Minule nás na čelbě začal limitovat nedostatek vzduchu, letos jsme tedy do Tisovského krasu dorazili vybaveni i kopoflexovou hadicí a ventilátorem. Jenže Májový závrt opět přitvrdil.
Májový závrt
Na povrchu byla obleva, sněhu pomálu, ledová výzdoba v jeskyni rychle tála a nebylo tentokrát potřeba se některými místy plazit po ledu. Co se mohlo zdánlivě jevit jako výhoda, se na čelbě ukázalo jako zásadní problém. Nachystali jsme všechny pracovní pozice, připravili lanovku, natáhli na čelbu vzduch a pustili se do práce. Na čelbu dotékal jen slabý čůrek vody z tajícího ledu, jenže při pohybu v bahně na čelbě se rychle zacpal odtok a na pracovišti začala stoupat hladina. Přes všechny pokusy se nám už odtok pro vodu nepodařilo zprůchodnit, přesto jsme se ještě zoufale pokusili několik dalších kýblů plných absolutních ***ček vytáhnout. Když se nám ale v bahně na čelbě začaly utápět kýble, nářadí i pracovník, zatroubili jsme k ústupu a museli uznat, že tentokrát byl Májový závrt nad naše síly. Shodli jsme se, že to dnes byly jedny z nejhorších pracovních podmínek, jaké jsme nejen na Májovém závrtu zažili.
jeskyně Troch kamarátov
Po domluvě s Dušanem Hutkou se další den přesouváme k jeskyni Troch kamarátov. Na jeho doporučení se nejdříve zahlubujeme před čelbou při levé stěně, a tak jak Dušan tušil, daří se nám proniknout pod stěnou do dutiny, odkud vybíhají 3 chodbičky. První končí po 3 m za zatáčkou neprůlezným zúžením. Druhá se vrací směrem na vstupní síňku (spojení prokázáno tzv. mločím pokusem). Třetí vede do závalu, který patrně souvisí se závalem v hlavní chodbě. Tím se možnosti na další postup v této jeskyni zúžily na jedinou možnost – překonat koncový zával. Při rozebírání závalu, který ucpal celý profil chodby, došlo k prolomení stropu až na povrch do lesního terénu. Zjišťujeme, že „strop“ jeskyně tu tvoří zával sotva 0,5 m silný a pravděpodobně tu časem dojde k samovolnému prořícení do jeskyně.
Všechny volné kameny byly ze závalu vydolovány a přikračujeme k poslední možnosti, jak se přes zával dostat do teoretického pokračování jeskyně – při patě závalu začínáme u pravé stěny razit horizontální sondu. Zavál je u dna jeskyně tak utemovaný, že jej není potřeba nijak pažit a vykutaná sonda sama drží. Materiál je tak tvrdý, že kopací nářadí brzy střídá aku kango. V hutných sedimentech se značným množstvím sutě jsme postoupili o odhadem 1,2 m vpřed.
Dnešní bádání ukončujeme kolem 22. hodiny. Po včerejším fiasku v Májovém závrtu jsme dnes uspokojeni porcí 300 kýblů. Příště je potřeba pokračovat v ražbě sondy, je to poslední možnost, jak se jeskyní Troch kamarátov dostat hlouběji do masivu.
Exkurze a závěr
V neděli jsme sestoupili do propasti Michňová na exkurzi, důkladně ji prolezli a vrátili se s poznatkem, že i tato exkurzní lokalita ještě neřekla své poslední slovo a našla by se místa, kde by se dalo popracovat. Probereme možnosti s Dušanem. A musíme naplánovat další strategii, co dál s Májovým závrtem. Tolik jsme tam toho již odpracovali a vytrpěli, docela dost i objevili, ale víme, že to HLAVNÍ je nám pořád skryto a nemusí být daleko, jen se tam nějak dostat.
P.S. Budiž tento článek připomínkou všem účastníkům zimních pánských jízd do Tisovce, že letošní ročník už se blíží 😉
Účastníci
Česká speleologická společnost
Slovenská speleologická spoločnosť
ZO 6-08 DAGMAR
- Matouš Ryček
- Rosťa Němec
- Fero Šipka
OSTATNÍ
- Pavel „Krteček“ Šunka (indiv. ČSS)
Speleoklub Tisovec
- Dušan Hutka
