Pokračování v jeskyni Pasca a na Bielych vodách

Slovenská jízda pokračuje, z Jánské doliny jsme se přes Slepé mosty přesunuli do Tisovce. Překvapení nás čekalo na základně na Suchých dolech – čekal tam na nás Alda! Čerstvě absolvoval přechod Velké Fatry, ze Slovenska se mu ještě nechtělo a vzpomněl si, že máme v plánu dorazit do Tisovce… tak si tam na nás počkal 🙂

Pondělí

V pondělí jdeme spolu s Dušanem Hutkou do jeskyně Pasca poblíž Hlbokého jarku. Je nás celkem 6, takže se pracovalo jak v Prvomájové chodbě, tak na dně propasti. Prvomájová chodba se stáčí o 90° doprava a stále je v plném profilu zacpaná kameny. Minule vytěžený úsek už je zabezpečen proti pádu kamení ze stropu, Dušan tam před naším příjezdem namontoval výztuhy, takže je člověk relativně v bezpečí a pokračujeme ve zmáhání zavalené chodby. I tak musíme být opatrní a postup není nijak závratně rychlý. Dole v propasti v odtoku je to taky celkem boj, těžené bahno se děsně lepí, prostor je stísněný a postup pomalý. Přesto tu dnes končíme nadějně, podařilo se odkrýt drobný odtokový kanálek v sedimentu, voda se tudy někam dál ztrácí a bude potřeba ještě párkrát pokopat.

Cesta zpět k autu vede kolem množství dalších jeskyní, a protože jsou tu Kajus s Dejvem poprvé, tak je seznamujeme s místním terénem a navštěvujeme j. Prekvapenie, Malý kostolík, Kostolík a „naši“ Moravskou jaskyňu.

Úterý

V úterý nás opouští Alda, odchází na vlak. Protože prší, vybíráme pracoviště, kde se před vodou aspoň trochu schováme, takže jdeme tahat šutry do Bielych vod. Pracovka byla i tak utrpení, na Bielych vodách to nikdy není lehké, jeskyní dnes navíc teče drobný tok a někteří si nevzali nákoleníky, pro ty jsou to dnes dvojnásobná muka… prostě klasické Biele vody 🙂 Přesto jsme se hecli a ve čtveřici Aranka, Matouš, Kajus a Dejv jsme vytahali ven z jeskyně všechno kamení, co nám přišlo pod ruku – tedy všechno kamení, které čekalo na čelbě, dál všechny zakládky po trase a jeden čerstvý zával cca 10 m před čelbou. Dušanovi to určitě udělá radost, bude moct zase řádit na čelbě 😉

Po pracovce se jdeme podívat na tunel pod Dielikom, Dušan nám totiž popisoval nové terénní úpravy, aby se do tunelu nedalo dostat. Tak jsme se šli na vlastní oči podívat na tu vybagrovanou lagunu před vchodem. Kdo chce do tunelu a nechce si zaplavat, musí buď na člunu nebo slanit shora z portálu tunelu. Ani jedno vlastně není velký problém, jen je potřeba se na to předem připravit.

Středa

Ve středu je čas odjezdu a do ničeho už se nám nechce moc pouštět, stále prší. Kajus s Dejvem koukli aspoň do Michňové, Matouš se byl podívat na závrt, který jsme tu otevírali na jaře. Dušan má v závrtu nataženou velkou modrou plachtu, která svádí dešťovou vodu do jícnu závrtu, tak uvidíme, jestli nám to ukáže něco zajímavého.

Na návrat přímo domů na Moravu bylo pořád nějak brzo, proto jsme si udělali menší zajížďku a zastavili se v Dobšinskej ľadovej jaskyni, ověřili na pokladně funkčnost vstupního hesla, prohlédli si tu ledovou nádheru, a poté se přes Poprad a s krátkou zdvořilostní zastávkou na Správě slovenských jaskyň v Liptovském Mikuláši vrátili domů.