Malá Fatra: lom Kraľovany II, Salamandrová j. a asfaltová štola

První červnový víkend jsme se domluvili s klukama na návrat na Malou Fatru. Kluci si chtěli připomenout Jaskyniarsky týždeň, na kterém tu byli minulý rok. Sice jsme ze začátku trochu bojovali s obsazením, protože se to najednou nějak ostatním nehodilo, přesto nás jelo plné auto. Tři Dagmaráci (Matouš, Šlimec a má maličkost) a dva Jižani (Zuzu s Béďou). Spojení těchto protipólů se později ukázalo jako jedinečné. Od začátku cesty nás provázely vtípky (třeba když Zuzu skákala šipky do auta, jelikož nebyla dostatečně rychlá při nastupování) a ty skončily až v neděli naším rozloučením.

Když jsme v pátek v noci dojeli do Terchové ke strýci Viktorovi, který nám poskytl na tuto dobu azyl, dostali jsme luxusní slovenské korbáčiky, dali si pár přivítáčků a odebrali se do svých pokojů. Zuzu si vybrala pokoj, kde byly obří prachové peřiny. I proto se jí nechtělo ráno z postele, dokonce jí musel být přinesen panák až do postele?! Mají na Jihu zajímavé manýry. Po snídani a povinné kontrole zboží v Lidlu jsme se vydali pomoci skupině Aragonit směr Kraľovany. Po cestě jsem si křepčila za volantem, spolucestující dodržovali pitný režim, prostě krásné sobotní ráno.

Po přivítání s Edom, s Aragoniťáky a upřesnění plánu práce se Jižani s Kubou vydali na průzkum nádherně vyzdobené jeskyně Ludmila. Naše skupinka – já a Matouš jsme šli pomoci v sondě pod Ludmilou. Práce nám šla od ruky. Po nějaké době se exkurzanti vrátili a Béďa ještě se Šlimcem vytahal pár lóden. Po práci jsme neodolali a šli se osvěžit do jezera s krásně průzračnou vodou, jak Béďa prohlásil, mokrou až na dno. Po rozloučení a odjezdu jsme v Terchové zamířili do místní pizzerie, kde si kluci osvěžili vzpomínky na JT. Prostě pohoda. Večer po návratu ke strýcovi jsem naučila jeho psa výt, přidali se další psi od sousedů a nakonec z toho byl psí koncert po celé dědině. Dali jsme si pár panáčků a odebrali se do spacáků (někdo do duchen, že?).

Další den byl naplánován s Varínčany. Měli jsme pomáhat v Salamandrovej jaskyni pod hradem Strečno. Cestou k ní jsme si ještě prohlédli i sousední Tunelovou jaskyni a před zahájením práce si nejdříve tuto krátkou jeskyni zkusili prolézt. Salamandrová jaskyňa se postupně zužuje až do neprůlezna, Zuzu zde využila zkušenosti z jejich lokalit a náramně si to užila. Poté jsme s Matoušem nastoupili na čelbu, Šlimec vytahoval lódny. Po delším čase jsme se vystřídali a přepustili čelbu zase Jižanům. Palo na závěr uznal, že jsme jim velice pomohli. Za odměnu nás vzal do asfaltové štoly v Nezbudskej Lúčke a doporučil místo se super výhledem na Strečno. Ještě jsme se zastavili pozdravit Matoušovo příbuzenstvo u Žiliny a pak tradá domů. Ne že by se nám moc chtělo, takže brzy na Malé Fatře nashle 🙂

Fotoblog ze sobotní akce v lomu Kraľovany najdete na webu Aragonitu, nedělní akci na webu JK Varín, Palovy fotky na rajčeti a článek od Zuzu na webu Speleohistoriků.