V lednu, únoru i březnu jsme v Moravském krasu pracovali v jeskyních Dagmar a V Jedlích a stihli také 2 expedice na Slovensko. V jeskyni V Jedlích se bádalo na pracovišti v Termitišti, kde jsme dále zahlubovali sondu kopanou při skalní stěně. Začíná se zde objevovat náznak možného horizontálního pokračování. A také se začíná objevovat voda. Zatím nevíme, jestli jen drenuje z okolních mokrých sedimentů nebo půjde o hlubší problém (spodní voda).
Po výroční členské schůzi jsme využili množství přítomných lidí a vytahali část deponie z Termitiště do vstupních partií Honzovy chodby a také vyčistili průlez do Párty dómku.
V průlezu bylo množství splavených štěrků od poslední povodně, nyní už je místo zase pohodlně průlezné.
V jeskyni Dagmar jsme postupovali ve Starém patře, kde se aktivně bádá na 2 místech: Ve směru doprava-doprava proběhlo několik prolongačních akcí a pozvolna se ukazuje, o jak mohutnou chodbu jde. Je přes 3 m vysoká a na skalní dno jsme v těchto místech zatím nikde nenarazili.
Věnovali jsme se také směru doprava-doleva, kde se po dvou akcích podařilo pod stropem skrz tvrdou sedimentární ucpávku prosekat do nízké dutiny, kde se nachází malá sněhobílá brčka!
Je nutné se v chodbě více zahloubit, výzdobu půjde podejít, aniž by se nějak poškodila. Pokračovali jsme tedy další tři akce. V sedimentu vykopáváme vápencové kameny až 30 cm velké. Jejich velikost je zarážející, protože ztěží projdou nejužšími částmi chodby.
Hlavním pracovištěm v Dagmaře ale byla pochopitelně sonda hloubená na konci prostor objevených v roce 2024 za Dómem konce. Ze sondy taháme hlínu i kamení, mezi kameny se občas ukazují volné dutiny. Po několika akcích se podařilo obnažit úzkou škvíru, kterou je vidět 1 m dál a poté se volný prostor láme někam dolů. Vhodili jsme kámen a… letí, padá, odráží se od stěn! Před námi se skrývá propast minimálně 10 m hluboká!
Téměř každý rok máme v jeskyni Dagmar nějaký postup, častokrát tedy spíše prokopaný, ale poslední 2 roky i s objevenými volnými prostorami. S tím se stává stále potřebnější mít aktuální mapu. Vzhledem k množství různých chodeb, sond a pracovišť, které by bylo potřeba do mapy doplnit, nám nakonec přišlo rozumné nesnažit se napasovat vše na původní 40 let starou mapu, ale udělat rovnou novou mapu celé jeskyně. A přesně na tom jsme začali pracovat.
Mimo náš kras jsme v únoru vyrazili na tradiční zimní expedici do Tisovce v krásném počtu 9 osob.
Neodolali jsme vábení Nišponského jaskyně v Májovém závrtu a přes nehostinné pracovní podmínky (ledový průvan + bahenní lázně) postoupili v odtoku za stropní žebro do další komory, která končí… dalším stropním žebrem. Pokračování zase příště.
Další úsilí jsme věnovali lokalitě M3, na které jsme zahájili vytahování suti a hlíny zpod vstupní roury. Zde končíme s výsledným skóre vytěžených 5 m3 materiálu, postupem 5 m, ale nejlepší jen ten průvan mezi kamennými bloky ve dně. Mezi vápencovými kameny se nachází také nekrasové valouny, největší z nich měl dokonce 40 cm. Další pracovní akce proběhly ještě v jaskyni Pekná (zahlubování na čelbě) a jaskyni Troch kamarátov, tam jsme opět kus postoupili v horizontální sondě ražené skrz koncový zával.
V březnu jsme vyjeli do Demänovské doliny na dohodnutou akci se slovenskými přáteli. Společně jsme popracovali na lokalitě Anastomózny tunel, večer si pak prošli Demänovskou jaskyňu mieru. Ta se připravuje na zpřístupnění pro veřejnost a čerstvě bylo dokončeno osvětlení. S nasvícením jeskyně si opravdu někdo moc vyhrál a dává tak krásně vyniknout neskutečné sintrové výzdobě. Jsme si celkem jistí, že tohle bude široko daleko nejkrásnější veřejnosti zpřístupněná jeskyně.
Z dalších aktivit můžeme zmínit ještě výpomoc v jeskyni Lipovecká ventarola, ve Velkoroudské jeskyni samoty a že se náš člen zúčastnil dalšího z pravidelných cvičení SZS.
