Opět se nám letos poštěstilo a propašovali jsme se na zimní expedici v Demänovské dolině (Matouš s Arankou). Na Speleodomec jsme dorazili v pátek večer a čekali jsme obdobně jako loni, že budeme rádi, když na nás zbyde nějaký flek na spaní aspoň pod stolem. Jaké bylo naše překvapení, když jsme uvnitř nenašli hordu třiceti jeskyňářů, ale v poslední místnosti u sklenky vína sedělo 5 místních. Letošní expedice byla pojata v komorním duchu a mělo to svoje kouzlo.
Sobota 23.2.
V sobotu jsme přiděleni do pracovní čety pod vedením Petera Holúbka a jdeme otevírat Dieru s oknom – lokalitu, na kterou měl Peter asi už déle spadeno a teď na to byl vhodný čas i lidi. Samotná cesta k jeskyni strmým a zledovatělým svahem stála za to. Na místě pak pod širokým portálem začínáme chystat cestu, kudy bude z jeskyně vytahována plastová lódna. Až je vše nachystáno, rozjíždí se těžba na konci jeskyně, kde se zahlubujeme při skalní stěně a všechen materiál je lódnou vytahován ven z jeskyně. Se setměním přichází posily – Miro, Peter a Michal a ještě nějaký čas kopeme a vytahujeme.
Neděle 24.2.
Nedělní program jsme si zvolili totožný, práce se včera hezky rozjela, tak ať tu čelbu ještě kus posuneme. Dnes jsme na to byli celý den 4 (Peter, Miro, Matouš, Aranka) a strávili jsme tam nahoře ve zledovatělých skalách další krásný mrazivý den. Na čelbě jsme se zahloubili a postoupili min. o metr pod stropem dál. Nejde to úplně lehce, hlína je hlavně pod stropem stmelena sintrem a těžko se kope. Bude to chtít ještě pár akcí, pak bude vhodné zhodnotit perspektivu dalšího postupu.
Pondělí 25.2.
V pondělí střídáme pracoviště, ať vidíme taky něco nového. A viděli jsme ten den něco opravdu hodně nového, a to nedávný velký a v levé stráni Demänovské doliny nečekaný objev, kterým se stala Dračia jaskyňa. Ještě loni jsme kousek odtud (o jednu jeskynní úroveň výš) bádali v Jaskyni v Sokole, i tam se tenkrát povedl objev nových prostor. Přestože spolu obě jeskyně zatím nejsou propojeny, evidentně se jedná o ten samý systém. My (Palo, David, Ivan, Aranka, Matouš) dnes pracovali za úžinou na konci spodní úrovně Dračí, kde se místní jeskyňáři snaží již několik akcí dostat do logického pokračování této mohutné a krásně zdobené chodby. Venku před jeskyní se sice před i po akci převlékáme v nepříjemně mrazivém počasí, ale ten výhled odtud na zasněžený hřeben Nízkých Tater je k nezaplacení.
Úterý 26.2.
V úterý se naše Demänovské dobrodružství sice blíží ke konci, přesto i dnešní den stíháme probádat další lokalitu, tentokrát trojici nepojmenovaných jeskyněk poblíž Demänovské jaskyne slobody. Do terénu vyrážíme ve stejné sestavě jako včera (Palo, David, Aranka a Matouš), Miro jde opět s Peterem jako každý den pokračovat do Diery s oknom. Ze tří vchodů situovaných tak blízko u sebe, že to blíž snad ani nejde, jsme pro průzkum zvolili ten úplně napravo. Střídáme se průběžně v kopání a až je vstup zprůchodněn a dno sníženo, plazíme se dovnitř. Výsledek moc uspokojivý není, jeskyně se stáčí nalevo k sousední díře, stále je velice úzká a prodírat se tudy ztrácí smysl. Palo na závěr všechny 3 jeskyňky zmapoval a my máme pro dnešek hotovo.
Na Speleodomci si pobalíme věci, loučíme se a doufáme, že se v Demänovské dolině nejpozději za rok zase sejdeme. Expedice 2018 a 2019 snad nemohly být rozdílnější, přesto jsme si obě neskutečně užili a Expedice Demänová zůstává na našem seznamu speleoakcí označena jako “nesmíme vynechat.“
