Již minulý víkend v krasu pár Dagmaráků popracovalo, ne však na naší lokalitě, ale ve Vymodlené. Teď jsme se věnovali zase našim dírám. Už v pátek zalezli do Dagmary Golémek s Krtečkem – Golémek odebíral vzorky pro svou pylovou analýzu, Krteček sondoval ve vstupní části jeskyně do boku ve směru stropního korýtka. Vyklidil kameny, postoupil 3 – 4 m, ale tento směr je nadále bez perspektivy. Zkusit se to ale muselo. V sobotu ráno jsme dojeli do Vilémovic na domluvenou pracovní akci. Z té sice hned po příjezdu na místo sešlo, ale díky tomu jsme se takto nachomýtli k jedné významné krasové události.
Tou událostí bylo zahájení otevírky Ševčíkova závrtu na Harbešské plošině. Práce na této lokalitě se ujali Myotisáci, kromě nich se to kolem závrtu hemžilo jeskyňáři z mnoha dalších skupin a stále přijížděli další zvědavci. Samozřejmě jsme Myotisáky nešetřili a vyslechli si něco o tom, že se celej kras musel přijít na vlastní oči podívat, jak Myotis bádá 🙂 Chvíli jsme je morálně podporovali a pak se vrátili máknout na vlastních dírách.
V jeskyni U Jedelské cesty jsme z pracoviště “v puklině“ vytahovali ve trojici Aranka, Matouš a Michal kamení a poté ještě další velké kameny na dně naporcovali a připravili na další pracovní akci. Byli jsme se kouknout také na konec jeskyně, skapu je teď víc a v koncovém polosifonu stála kaluž vody. Na závěr jsme si do Maminčiných chodeb nachystali měřické body, ať můžeme i tuto část jeskyně připojit do celkové mapy.
Mezitím se Jéňa věnoval repasování vrátku z Dagmary a namontoval zpět opravenou brzdu. Golémek dál sbíral své vzorky v jeskyni V Jedlích a v doprovodu Michala pak také v Dagmaře v Propasti pod Kaplí.
Navečer se všichni scházíme zpět na základně, výjimečně vyměňujeme overaly za obleky a jako každý rok v tuto dobu jdeme “reprezentovat“ skupinu do Ostrova na Speleo-rumbál. Ten byl tak výživný, že jsme se v neděli jednoznačně shodli na nějakém lehčím programu a společně jsme si udělali procházku do Holštejna.
