Hned tři víkendy po sobě jsme se věnovali našim lokalitách. O prvním říjnovém víkendu se zabádalo v Jedelské ventarole, kde se pracovalo na čelbě (na dně) Velkoopatovické propasti. Vytaháno 100 kýblů, postup o metr vpřed, prostory stále drží horizontální směr a my se stále držíme myšlenky, že toto už je konečně ono koleno sifonu a půjdeme zase nahoru.
Druhý víkend se mapovalo v jeskyni V Jedlích, kromě zmapování objevů vzniká nová mapa celé jeskyně, takže se nám mapování protáhlo na vícero akcí.
Zásadní víkend byl ten třetí, kdy jsme na jeskyni U Jedelské cesty osadili novou uzávěru. Párkrát byl na této propástce dřevěný dekl, ten ale neměl dlouhou životnost a musel se neustále obnovovat, nyní byla jeskyně již několik let bez zakrytí. Stala se tak pastí na všechno drobné lesní zvířectvo, které jsme pak nacházeli především v koncovém polosifonu 30 m pod vstupem. To už teď ale neplatí – na jeskyni jsme udělali železobetonovou uzávěru s nerezovým deklem, do jeskyně už nikdo a nic nespadne a případná další obnova uzávěry je otázkou pro budoucí generace, nás už to přežije.
