První víkend v listopadu
V sobotu jsme stejně jako posledně zamířili do jeskyně V Jedlích, kde jsme zabádali v závalu za propastí. Vykutálelo se množství kamenů, volný prostor je stále vyšší, ale protější stěnu jsme zatím nezastihli. Začíná se potvrzovat, že se tu vedle propasti nachází druhá, paralelní prostora. A nebude vůbec malá. Bude potřeba pokračovat v rozebírání závalu.
Další poznatky jsme si přinesli zespod od sifonu, někdo si navíc přinesl od sifonu i silný bolehlav, patrně se tu nebezpečně hromadí céóčko a bude potřeba si to hlídat. Jinak nás potěšila hladina sifonu na patrně rekordně nízké úrovni, odhadem ještě o 10 cm níž, než když jsme sifon objevili. Když se nás tu sejde víc, zprovozní se vzduchotechnika a zkusíme kopnout hypotetický bypass sifonu.
Navečer jsme si nenechali ujít velkou krasovou událost U Němců – Kuba s Šárkou slavili kulatiny a byla z toho pěkná jeskyňářská sešlost. V neděli nás přivítalo mrazivé ráno, venku bylo všechno krásně ojíněné. Naordinovali jsme si nenáročný program, ve kterém samozřejmě nemohly chybět jeskyně, takže opět Jedle, mapování a také procházka do Ostrova.
Druhý kraso-víkend v listopadu
V půli listopadu jsme opět v krasu, tentokrát jdeme mapovat. Tedy takový byl aspoň náš plán, jenže zrovna tento víkend se technika rozhodla, že je zásadně proti – v sobotu všemožně stávkovalo PDAčko, v neděli pro změnu Disto. Kromě našich lokalit jsme navíc slíbili pomoct zaměřit polohu kopané sondy ve Vilémovickém propadání, kterou se místní jeskyňáři snaží obejít jedno nebezpečné závalové místo. Potřebovali vědět, jak jsou od kýženého výsledku svou sondou vzdáleni a ověřit, jestli vůbec kopou správným směrem.
Problémy s mapovací technikou ukázkově popisuje rozhovor z Vilémovického propadání nad sondou, kdy pálím laserem poslední záměr téměř kolmo dolů na dno sondy:
David: „Tak co? Jak to vypadá? Trefili jsme se tou sondou dobře?“
Matouš: „Úplně ne…“
David: „Jsme hodně mimo?“
Matouš nevěřícně koukající na displej PDAčka: „Jste hooodně mimo.“
David: „Jak je to možný??“
Matouš hledí na dno sondy: „To bude asi tím, že jste podle Dista tu sondu kopali do stropu.“
Disto zkrátka nějak zapomnělo u hodnoty sklonu ukázat znaménko mínus… Krátce nato se vypnulo a už s ním nebyla řeč. (Později zjištěno, že nejde o chybný senzor sklonoměru, ale že byly vybité baterie, aniž by na to kontrolka na displeji Dista jakkoliv upozornila.) Takže asi tak k nevydařenému mapovacímu víkendu. V krasu a jeskyních bylo samozřejmě krásně, jen ty výsledky jsme tentokrát nepřivezli.
