V pátek po práci se nám daří přijet do krasu poměrně brzy a můžeme se tak hned pustit do díla. V trojici Aranka, Krteček a Matouš zalézáme do jeskyně V Jedlích. Aranka s Matoušem sondují na čelbě Honzovy chodby, zatímco Krteček někde nad nimi optimalizuje těžební trasu a vymýšlí různé vychytávky, které by mohly zase ušetřit aspoň jednoho pracanta v těžebním řetězu. Po minulé akci to v Honzově chodbě vypadá zajímavě – ze štěrkového dna prostory se přímo uprostřed vynořil kus skály a není úplně jasné, jestli jde o velký kamenný blok nebo skalní žebro, které přepažuje celou síňku.

Sondujeme a zkoumáme celou prostoru a snažíme se vysledovat, kudy by se měla těžba ubírat dál. Stále nejlíp vypadá varianta dalšího zahloubení při protější skalní stěně. Sedimenty jsou při stěně propláchnuté a voda tudy musí odtékat někam níž. Při stěně jsme vyhloubili malou pokusnou sondu a následně byla v pozici hlavou dolů do sondičky narvána ruka tak daleko, jak jen to šlo a… a prsty najednou nahmataly ve skále nějakou dutinku! Může to být jen minikaverna, ale voda to tudy určitě proplachuje a budeme se zatím držet tohoto směru, lepší vodítko nemáme. Příště nás čeká další zahlubování při skalní stěně.

Cestou ven z jeskyně jsme ještě zkoumali propad ve dně Meandrového dómu. Zdálo se nám, že je opět větší, tak jsme to hned ověřili – Krteček prolezl Klíčovou dírkou a přes celý Labyrint se dostal z druhé strany až pod popisovaný propad a potvrdilo se, že se to celé skutečně sesulo – kde jsme si přes zával minule jen podali ruku, tam jsme na sebe dnes koukali. Pomalu se nám tu otevírá druhá (a snadnější) cesta do chodeb za Klíčovou dírkou a tedy i reálná možnost hrábnout do odtoku tamtéž. Ale to zatím počká, teď je potřeba dotáhnout do konce Honzovu chodbu.

I když je pátek, noc je ještě mladá a Krteček s Matoušem jdou rozebírat kameny v jeskyni U Jedelské cesty na pracovišti “v puklině“. A na závěr před ulehnutím do spacáků ještě zaskočili do Jedelské ventaroly a pomocí dlouhého vrtáku se pokusili navrtat nějakou volnou dutinu skrz sintrovou ucpávku na konci levé odbočky. To se bohužel nepodařilo a jako jedna z náhradních možností bylo navrhnuto, že by se mělo ještě zkusit tuto tvrdou sintrem prolitou vrstvu zkusit podkopat při patě skalní stěny. A to se hned v sobotu také zrealizovalo. Hrabal tu na střídačku vždy ten, kdo nebyl momentálně vytížen při tahání kýblů z VOPky. Ano, hlavním pracovištěm v sobotu byla Velkoopatovická propast, která je s každou další akcí hlubší a hlubší a těžba stále namáhavější.

Z VOPky se v sobotu vytahalo 100 kýblů hlíny a dno kleslo o další metr, aktuální hloubka VOPky se pohybuje kolem 22 m. Před každou pracovní akcí se do VOPky pověsí lanový žebřík, lidi slezou na svá pracoviště v mezipatrech propasti, žebřík se vytáhne, aby nepřekážel při těžbě, vytahují se kýble s hlínou a při pauze a na konci pracovní akce se do propasti opět zavěsí lankáč, aby mohli všichni postupně vylézt ven. Ze začátku byl ten lanový žebřík zbytečně dlouhý a dole se akorát válelo ohromné klubko nevyužitého žebříku. Jenže s postupujícími pracemi a rychle narůstající hloubkou propasti se ten žebřík najednou začíná krátit, jeho přebytek na dně po zavěšení je stále menší a přemýšlíme o tom, jestli je vůbec možné, že bude VOPka tak hluboká, že nám ani tento odhadem 30 m dlouhý lankáč nebude stačit…

V sobotní podvečer jsme vyrazili ještě něco málo v jeskyních udělat: Aranka, Ráďa a Šlimec vytahovali kamení z pukliny v jeskyni U Jedelské cesty, Michal, Krteček a Matouš ladili lanovku v jeskyni Dagmar. Tam přidělali na trase pod Jezevčí síní ještě jednu rolnu a těžební lanovka je v podstatě připravena na ostrý provoz. Jediné, co rozběhnutí této těžby brzdí, je havarijní stav uzávěry na jeskyni. Pohyb kolem vrátku a vytahování kýblů z jeskyně začíná být nebezpečné. Stále doufáme, že dá Správa CHKO brzy dohromady finance na opravu vstupu.

Zbytek víkendu už utekl rychle – sobotní večer se popilo na základně, v neděli ještě Krteček s Matoušem rozbili pár šutrů v puklině (jeskyně U Jedelské cesty) a jelo se domů, resp. za mimokrasovými povinnostmi. V součtu je to za celý víkend krásný výsledek – popracovalo se v jeskyni V Jedlích, Dagmar, U Jedelské cesty a v Jedelské ventarole, tj. na 4 lokalitách. K tomu ta dutinka v Honzově chodbě a VOPka o metr hlubší, to je slušné skóre.