Asi 100 m před vyústěním Jedelského žlíbku do Ostrovského žlebu je situován při kótě 487 m.n.m. vchod do jeskyně Dagmar, největší jeskyně, vázané svým vznikem na Jedelský potok. Je to geologicky starší ponor vod Jedelského potoka, přičemž některé její prostory odváděly a doposud odvádějí do podzemí meteorickou vodu z dešťů a sněhů.

Jeskyně je tvořena dvěma hlavními směry – západní větev je soustava širokých prostor dómovitého charakteru, spadajících ze vstupní Jezevčí síně přes Dóm nádob do Dómu konce do hloubky 30 m pod úroveň vchodu. Jižní větev vybíhá z Jezevčí síně a je výrazně puklinovitého charakteru, postupně spadá dvěma dómovitými prostorami k jícnu propasti I (-7 m) a propasti II (-28 m), jejíž dno leží v hloubce 65 m pod úrovní vchodu.

Okolo ústí propasti II je větší labyrint prostor ve vyšší úrovni, horizontálního charakteru, částečně i vertikálně členěných – propast Desítka (paralela s propastí II), Bílá síň, propast Pětka s Dunivým dómem, Chodba U propasti s Perlovým dómem, síňkou Klenotnicí a Síní štíhlých mužů. Dále se zde nachází horní patro jeskyně. Ze dna propasti II lze proniknout na dno propasti III, které leží níže a strmě upadá do vodní tůně. Jedná se o vedlejší prostoru komínovitého charakteru. Z vodní tůně občas vystupuje voda až do propasti II, kterou zaplavuje do výše až 8 m nad její dno. Celkový půdorysný rozsah jeskyně Dagmar je kolem 200 m chodeb a síní.

Článek (po úpravě a doplnění) převzat z publikací:
  • HAVEL, H. Základní organizace České speleologické společnosti 6-08 Dagmar v Brně, Praha 1988
  • HAVEL, H. Přehled průzkumných prací a jejich výsledků v historii Moravského krasu, Praha 1989
  • pracovní deníky ZO 6-08 Dagmar