Poslední květnový víkend jsme opět zabádali na domácích lokalitách. Hlavním bodem programu bylo dolezení komínu na konci loňských objevů v jeskyni U Jedelské cesty. Mise byla hned v sobotu splněna, podařilo se komín zdolat v celé jeho výšce, objevit několik dalších míst k průzkumu a opět jeskyni protáhnout o další metry. Druhým víkendovým pracovištěm byla čelba v Pandemické chodbě (jeskyně Dagmar). Tam se práce dost zpomalila, klesající čelba v přímém směru je zacpána sutí a postup je značně pracný a pomalý. David s Hankou tam byli rozebírat dno a nachystali kupu kamení, kterou odtěžíme příště.

V jeskyni V Jedlích jsme zkontrolovali stav a mapovalo se. Překvapilo nás, že i když poslední dny docela pršelo a podle toho i Jedelský potok tekl celkem vydatně, tak v nejnižším bodě průlezu do Karantény, kde jsme vždy potkali bláto a kaluže, bylo tentokrát úplné sucho a řídké bláto ztvrdlé. V neděli se zabádalo znovu U Jedelské cesty a zbyl čas i na povrchovou procházku do Suchého žlebu a na Chobot. Dík všem zúčastněným za fajn (objevitelský) víkend.

jeskyně
Pohled na čelbu Pandemické chodby.